Já vím, že vypadám skvěle. - Dobře?

Víte, tak trochu... radikálně a trochu jako tubulárně.

Není mi dobře, a chtěl bych jít domů.

Necítím se moc dobře, musím jít domů.

Vážně, já... necítil bych se dobře, kdybych vás nechal jít. Opravdu je to dobrý.

To netuším. Ale tak či onak, já jsem ta, kdo vypráví svůj příběh, takže... Ne.

A upřímně, já se moc na "šťastně až navěky" necítím.

Necítím se ve své kůži a celý den jen pracuju.

Vitali mi říkal že se necítí, že by si to zasloužil.

Necítím se klidná. Proč bych teda měla bejt klidná?

Pokud jde o Darena, není mi pohodlné odpovídat bez jeho advokáta.

Nemám dobrý pocit z toho, že tam nechám jít samotného.

Ale jde o to, že se ještě úplně necítím ve své kůži.

Zaprvé jsem si uvědomila, oh můj bože, už se tak vůbec necítím. Už se tak necítím, ale ona ano, a já vím, jaké to je.

Řekl: „Prostě cítím, že nežiju naplno.

(Smích) A na základě těchto principů na ty dny pohlížím a přemýšlím: Nejsem v důchodu. Vůbec se necítím jako důchodce.